roubenka Pocinovice 47
kategorie: kultura a památky / podkategorie: architektura / lokalita: domažlickoGPS: 49°20'35.94"N, 13°8'5.316"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Ukázka lidové architektury v Pocinovicích - roubené stavení.
pomník padlých WWI, Pocinovice
kategorie: vojenské / podkategorie: pomníky / lokalita: domažlickoGPS: 49°20'37.666"N, 13°8'1.93"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Pomník padlých v první světové válce s nápisem: "OBĚTOVANÝM / 1914 – 1918".
fara Pocinovice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: fary / lokalita: domažlickoGPS: 49°20'37.497"N, 13°8'1.49"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Pocinovická fara v sousedství kostela sv. Anny.
kostel sv. Anny, Pocinovice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: kostely / lokalita: domažlickoGPS: 49°20'36.642"N, 13°8'2.687"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Kostel sv. Anny v Pocinovicích je z let 1805 – 1806 postavený v empírovém slohu.
Pocinovice
kategorie: města a obce / podkategorie: města a obce / lokalita: domažlickoGPS: 49°20'36.107"N, 13°8'1.617"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
První zmínka o obci Pocinovice je z roku 1325. Jedná se o nejjižněji položenou původní chodskou privilegovanou ves. Nadmořská výška je od 430 až 739 m. Byla jednou z jedenácti nejstarších vsí, o nichž historické prameny mluví až od 14. století jako o strážných vsích při obou domažlických zemských stezkách na jihozápadní hranici českého státu. Byly to obce Draženov, Chodov, Klenčí pod Čerchovem, Chodská Lhota, Mrákov, Postřekov, Pocinovice, Starý Klíčov, Stáž, Tlumačov a Újezd. První listinná zmínka je z 16. března 1325 v privilegiu krále Jana Lucemburského, zachovaném pouze v pozdějším opise v listině Karla IV. z roku 1360, kde je uváděno celkem 9 chodských vsí. Ves užívala všechny svobody a výsady, které Chodové dostali od českých králů a s nimi patřily také Pocinovice k chodskému hradu. Korporativně uspořádaný celek jedenácti chodských vsí tvořil jednotnou obec s vlastní pečetí, praporem, samosprávou a společnými výsadami. Pocinoviští sedláci náleželi vždy k radikálnější části chodského společenství. Jsou nejvýchodněji položenou privilegovanou chodskou vsí. Úkolem domažlických chodů jako královských poddaných bylo střežit zemskou hranici. K výkladu jejího jména, odvozeného od nedalekého vrchu Sinova se pojí zmínka k roku 1193 na listině plaského kláštera, v níž je mezi ostatními zminován svědek (testis) Pocin. (Cod. dipl. I., str. 310/10). Podle lingvisty Profouse je jméno Počinovice, jak se ves v minulosti nazývala, vzpomínkou na jakýsi skutek, podnět, počin. Nový tvar Pocinovice vznikl pod vlivem germanizovaných jmen - Putzenried pak povstalo z českého pouhým zkomolením. Původní název Podsínovice podle mohl ale zcela pragmaticky pocházet od vrchu Sínová (nyní Na Pohoří). Až do 17. stol. volila jako největší chodská ves dva konšely do chodského správního orgánu, zatímco ostatní obce pouze jednoho. Pocinovice byly podle Aloise Jiráska dějištěm slavné bitvy mezi vzbouřenými Chody a vojskem, ve skutečnosti zde došlo 16. července 1693 k obležení houfu chodských povstalců, kteří se později sami vzdali, jedinou oběť z řad Chodů zabil náhodný výstřel. Na návsi je empírový kostel sv. Anny z počátku 19. stol. a pamětní deska řídícího učitele B. Kalivody (1891 - 1942), popraveného nacisty. Ve vsi Pocinovice můžeme spatřit několik přízemních roubených domů šumavského typu.
Stadionové
kategorie: instituce / podkategorie: šlechtické rody / lokalita: domažlickoGPS: - zobrazit na google maps, mapy.cz
Stadionové byli jihoněmecký panský a později hraběcí rod, který na české území přišel koncem 17. století. Ve 14. století se rozdělili na alsaskou a švábskou větev. Švábská vyhynula koncem 17. století, kdy do Čech přišel příslušník alsaské linie, Jan Filip, který zde koupil od dědiců Lamingera z Albenreutu - Chodov, Kout na Šumavě, Rýzmberk, Všeruby, Záhořany a další statky. Na počátku 18. století povýšili do stavu říšských hrabat. Rod vymřel počátkem 20. století. Jednalo se o velmi státotvorný a krajinotvorný rod, jehož stopy jsou dodnes patrné.