Koráb u Kdyně 773 m n. m.
kategorie: příroda / podkategorie: vrcholy, rozhledny / lokalita: domažlickoGPS: 49°23'44.284"N 13°4'31.888"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Rozhledna s nádherným výhledem, horský hotel s restaurací.
příslušníci čs. letectva v RAF (1940-1945)
kategorie: vojenské / podkategorie: vojáci / lokalita: domažlickoGPS: 49°26'25.774"N, 12°55'47.137"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Seznam příslušníků československého letectva v RAF, kteří bojovali v letech 1940-1945 proti nacismu a jsou narozeni v Domažlicích a okolí: DOUBEK Karel, hodnost: Sergeant - četař, číslo: 788215, příslušnost: 68 Sqdn, HQ London , hodnosti: čet. asp./R/plk, narozen: 8.9.1915, Bělá n. Radbuzou, funkce: radarový operátor, FISCHER Ladislav, hodnost: vojín nováček, číslo: 788735, příslušnost: Depot, hodnosti: rtm./R/mjr, narozen: 12.2.1904, Domažlice, funkce: písař protiletecká obrana., KLEMENS František, hodnost: Flight Sergeant - rotný, číslo: 788300, příslušnost: 311 Sqdn, hodnosti: ppor./R/pplk, narozen: 8.12.1914, Kdyně, funkce: navigátor, HUBÁČEK Josef, hodnost: Flight Lieutenan - kapitán, číslo: 787977 (60517), příslušnost: 310 Sqdn, hodnosti: npor./R/plk, narozen: 17.10.1909, Kdyně , funkce: pilot, HOLL Štěpán, hodnost: Sergeant - četař, číslo: 788456, příslušnost: 310 Sqdn, hodnosti: čet./R/plk, narozen: 20.12.1919, Postřekov, funkce: pilot, TAUBER Pavel, hodnost: Sergeant - četař, číslo: 788536, příslušnost: 310 Sqdn, hodnosti: čet./R/pplk, narozen: 29.6.1920, Postřekov, funkce: pilot, ŠUSTR Jan, hodnost: Sergeant - četař, číslo: 788534, příslušnost: 311 Sqdn, hodnosti: čet./R/pplk, narozen: 25.3.1921, Staňkov, funkce: radista.
synagoga Kdyně
kategorie: kultura a památky / podkategorie: církevní / lokalita: domažlickoGPS: 49°23'25.529"N, 13°2'12.947"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Jedná se o objekt bývalé židovské synagogy ve Kdyni, která je podle hodnocení odborníků vyjímečně dochovaným příkladem synagogální architektury v Čechách, dokonce údajně 3. nejzachovalejší v Západních Čechách. Postavena byla v letech 1862 – 1863 v historizujícím, neorománském slohu poblíž náměstí. Potřebné finance na její stavbu mezi sebou sesbírali členové kdyňské židovské náboženské obce. Zasvěcena byla 21. ledna 1863, ale od roku 1929 se konaly bohoslužby jen o svátcích, naposledy v roce 1936. Uvnitř také bývala od roku 1871 pamětní deska se jmény hlavních stavebníků, kterými byli např. Isak Augstein, Eliáš Klaubr nebo Jakub Hutter. Za 1. světové války tady byli ubytováni uprchlíci. Druhou světovou válku přežila synagoga celkem bez úhony zřejmě jako skladiště. Po válce přešla do majetku Československé církve husitské. Počátkem 60. let byla jako modlitebna církve husitské navržena k prohlášení za kulturní památku, které se však nejspíš neuskutečnilo. Teprve od roku 1993 se z podnětu referátu Okresního úřadu Domažlice začal o stavbu zajímat Památkový ústav v Plzni, pak i Židovská náboženská obec v Plzni, která zprostředkovala velice cennou pomoc Židovského muzea z Prahy, jmenovitě pana PhDr. Arno Paříka. V roce 1994 církev synagogu prodala za 800 000 Kč soukromému vlastníkovi, který ji chtěl přeměnit na pivnici. Město Kdyně nakonec po dlouhých jednáních synagogu vykoupilo, získalo do svého vlastnictví a nechalo zčásti opravit. Ministerstvo kultury ČR ji na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni prohlásilo za národní kulturní památku. V budově synagogy je v současné době umístěno malé muzeum dokumentující historii města Kdyně. Součástí stavby je dnes též nově otevřeno Informační centrum města Kdyně.
zřícenina Rýzmberk
kategorie: kultura a památky / podkategorie: zřícenina / lokalita: domažlickoGPS: 49°24'24.72"N, 13°1'49.759"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Zřícenina hradu Rýzmberk (v překladu Obří hora) se nachází na vysokém zalesněném kopci nedaleko města Kdyně. Z původně rozlehlého hradu, složeného ze tří nádvoří, se dochovali části hradeb s baštami a zbytky starého paláce s podzemními sklepy. Hrad byl založen v 2. pol. 13. století (1. zmínka r. 1279) rodem Drslaviců. Sloužil jako pohraniční pevnost a měl za úkol střežit zemskou stezku vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna. Hrad prošel několika přestavbami – v 1. pol. 14. století, v 2. pol. 15. století po velkém požáru r. 1448 a zvláště po r. 1508 za Břetislava Švihovského z Rýzmberka. V roce 1620 byl hrad dobyt císařskými vojsky pod velením generála dona Maradesse. Za Třicetileté války r. 1641 hrad po krátkém obléhání dobyli a následně zpustošili Švédové. V r. 1655 byl Rýzmberk na základě nařízení Ferdinanda III. o boření hradů zničen. Roku 1676 se hrad vyskytuje v dobových pramenech už jako zřícenina. V letech 1846 – 47 byla Stadionskými postavena nad baštou nová hranolová rozhledna. V hradním areálu stojí také dřevěný amfiteátr, který byl vybudován v letech 1935 – 36 a zmodernizovaném v r. 1958. Dodnes slouží k pořádání různých kulturních akcí. Do areálu je návštěvníkům umožněn volný přístup po celý rok. Během turistické sezóny je otevřena rozhledna a bufet.
Toulavá kamera ČT - Horšovský Týn
kategorie: kultura a památky / podkategorie: publicistické pořady / lokalita: domažlickoGPS: 49°31?47.00?N 12°56?33.00?E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Seriál České televize Toulavá kamera si vybrala v jednom ze svý dílů Horšovský Týn, nad kterým stávala ve středověku šibenice. Odsouzenci si tak na poslední chvíli mohli dopřát krásný výhled do dalekého okolí. Ale moc poprav se na tomhle vršku nekonalo. Pak na vrcholku vyrostla kaplička a k ní se vydávali poutníci z blízka i dálky. I tu už ale zub času ohlodal a nakonec zničil. Dnes zdobí bývalý Šibeniční vrch celodřevěná dvacet metrů vysoká rozhledna. Po pohledu do kraje znovu nasedneme na kola a přesuneme se do Horšovské obory. Tam nás čeká obnovený letohrádek Annaburg. Jen pro zajímavost, jeho zřejmě nejslavnějším hostem byl anglický král Edward VII., který se tu zúčastnil honu.
Šamberger František
kategorie: kultura a památky / podkategorie: osobnosti / lokalita: domažlickoGPS: 49°24'9.787"N, 13°0'7.347"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Prof. MUDr. František Šamberger (12.února 1871, Kout na Šumavě - 9.prosince 1944, Praha) byl český lékař působící v oboru dermatovenerologie. V roce 1896 promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a od roku 1900 na ní působil na kožní klinice (tu roku 1918 převzal po profesoru Vítězslavu Janovském a jejím přednostou byl až do roku 1939). Zasloužil se významným způsobem o rozvoj české dermatovenerologie. Zabýval se endokrinologií, patogenezí kožních onemocnění, vypracoval vlastní systém klasifikace kožních chorob a založil časopis Česká dermatologie. Redaktorem tohoto časopisu byl od konce prvního ročníku po dobu 39 let!