expozice Šumavská energie, Čeňkova pila
kategorie: kultura a památky / podkategorie: muzea, expozice / lokalita: srňskoGPS: 49°6'19.66"N; 13°29'38.18"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Expozice Šumavská energie, historie hydroenergetiky na Šumavě, model elektrárny na Černém jezeře, model elektrárny Vydra, krajinný model s aktivní ukázkou model Vchynicko-tetovského plavebního kanálu a přívodního potrubí k elektrárně Vydra, přibližně 30minutový film o Šumavské hydroenergetice, prosklený průhled přímo do strojovny elektrárny Vydra. V případě příznivého počasí je možnost prohlídky i strojovny Čeňkovy.
Srní
kategorie: města a obce / podkategorie: města a obce / lokalita: srňskoGPS: 49°5'13.862"N, 13°28'49.599"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Uprostřed nedotčené přírody v srdci Národního parku Šumava leží městečko Srní (Rehberg), které bylo založeno původně jako dřevařská osada v roce 1710 a správně patří pod králováckou rychtu ve Stodůlkách. Na místě dřevěného kostelíka z roku 1788 byl v roce 1804 Schwarzenberky postaven kostel Nejsvětější Trojice postaven v letech 1804 až 1805. Typická šumavská architektura. Jedná se o roubené domy na kamenné podezdívce s polovalbovou střechou, původně objekty kryty šindelem. K památkám patřila i velká kaple Nanebevzetí Panny Marie s věžičkou (velká Hauswaldská kaple) z roku 1860 - odstřelena 14.září 1958, dnes ruina. Český název je prvně uváděn až v roce 1934. K obci patří i část Mechov (Mosau) s malebnými chalupami směrem na Prášily. Často zde pobýval slavný šumavský spisovatel Karel Klostermann, který se tu nechával inspirovat. V obci se nachází jeho pamětní deska a začíná tu jeho naučná stezká stezka. Srní je dnes ideálním výchozím bodem pro všechny druhy výletů. Vydejte se pěšky či na kole třeba k plavebnímu kanálu nebo ke Klostermannově stezce, do údolí divoké řeky Vydry nebo k Hauswaldské kapli, a nebo na Antýgl, k Tříjezerní stati u Rokyty či k Jezerní slati poblíž Kvildy. Německý název Rehberg.
Antýgl (Horní a Dolní)
kategorie: města a obce / podkategorie: města a obce / lokalita: srňskoGPS: 49°3'28.064"N, 13°30'40.853"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Na levé straně Hamerského potoka, v údolí Vydry a nedaleko od Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu stojí v nadmořské výšce 950 m nejznámější šumavský královácký dvorec Antýgl, místo je prvně dokladováno v roce 1500, kdy je majitelem jistý Jandele. V letech 1523 - 1818 zde pracovala sklářská huť s jednou tavící pánví (odtud název ein Tiegel) na výrobu foukaného skla a korálků pro růžence, založená Janem Fuchsem ze Svojše. Byla to nejvýše položená sklářská huť Šumavy. Dnes autokempink, občerstvení a parkoviště k vycházkám podél Vydry. Německý název Antigelhof. Traumatologický bod A 45.
Vchynicko-tetovský plavební kanál
kategorie: kultura a památky / podkategorie: technické / lokalita: srňskoGPS: 49°6'17.78"N, 13°27'44.323"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Plavební kanál z let 1799 - 1801 byl vybudován podle návrhu ing. Josefa Rosenauera. Finančně náročnou stavbu zajišťoval tehdejší majitel panství kníže Josef Schwarzenberg. Kanál, který umožnil plavit dřevo do Otavy, obejitím nesplavného úseku Vydry, začíná asi 2 km od Modravy pod bývalou dřevařskou osadou Vchynice - Tetov, podle níž dostal svůj název. Šířka 4 až 5 m, hloubka 1,6 m. V místě odbočení kanálu byla řeka Vydra přehrazena jezem s hradlovým mostem, zařízením, které sloužilo jako hráz zabraňující pronikání dřeva do nesplavného balvanitého koryta Vydry. Hradlový most byl v roce 2000 opraven. První 2 km vede kanál podél Vydry až nad královácký dvorec Antýgl, kde se prudce stáčí zpět a vede podél Rokyty a úpatím Kostelního vrchu až k osadě Mosau, části obce Srní. Původně pokračoval kanál dále a pod Spáleným vrchem končil v řece Křemelné. Ve 30. letech 20. století byl přestavěn a v závěrečné fázi sveden do betonového potrubí. Poslední plavba se zde uskutečnila v roce 1958. Dnes je celé dílo používáno jako přivaděč vody do malé vodní nádrže vybudované na Sedle (dostavěna v roce 1949). Odtud přes tzv. Vodní zámek padá voda potrubím se spádem 235 m na lopatky turbíny elektrárny Vydra a vrací se tak do mateřského koryta Vydry. Část plavebního kanálu je nyní využívána jako přepad s napojením do Sekerského potoka. V současné době činí délka kanálu 14,4 km.
řeka Vydra
kategorie: příroda / podkategorie: voda - řeky / lokalita: srňskoGPS: 49°6'34.237"N, 13°29'32.735"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Vydra je šumavská řeka, jejímž soutokem s Křemelnou vzniká řeka Otava. Délka Vydry po soutok s Křemelnou je 23,1 km. Asi 2 km pod Modravou z Vydry odbočuje Vchynicko-tetovský plavební kanál.
Povydří
kategorie: příroda / podkategorie: přírodní krásy, úkazy / lokalita: srňskoGPS: 49°4'43.083"N, 13°30'41.964"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
1. zóna NP Šumava v hlubokém údolí divoké řeky Vydry. Hojně navštěvovaná naučná stezka od Čeňkovy Pily na Antýgl (7 km), nad Turnérovou chatou v kamenech vymlety rotujícím pískem prohlubně, tzv. obří hrnce. Na svazích spatříme i kamenná moře, v horní části skaliska rozličných tvarů s působivými názvy - Baba, Mnich atp.
