parkoviště Malý Bor
kategorie: doprava / podkategorie: parkoviště / lokalita: železnorudskoGPS: 49°9'48.865"N, 13°21'52.556"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
4 parkovací místa "Zaparkuj a jdi dál" - program nabízí možnost ponechat automobil na malém parkovišti a odtud, „blíže k šumavské přírodě", vyrazit na pěší, cyklo, či lyžařský výlet do okolí. Je-li v místě zastávka „Zelených autobusů", lze zde odstavit automobil a využít autobusové dopravy k dosažení vzdálenějších cílů a následně k návratu zpět. Na každém tomto malém parkovišti najdete mapku blízkého okolí s nabídkou možné vycházky po okolí a zajímavostí, která je možno navštívit. Malá parkoviště se svojí omezenou kapacitou pouze doplňují základní parkovací plochy v obcích, které řeší hlavní nabídku parkování na území Národního parku Šumava.
parkoviště Gerlova Huť
kategorie: doprava / podkategorie: parkoviště / lokalita: železnorudskoGPS: 49°9'47.429"N, 13°16'51.006"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
50 parkovacích míst "Zaparkuj a jdi dál" - program nabízí možnost ponechat automobil na malém parkovišti a odtud, „blíže k šumavské přírodě", vyrazit na pěší, cyklo, či lyžařský výlet do okolí. Je-li v místě zastávka „Zelených autobusů", lze zde odstavit automobil a využít autobusové dopravy k dosažení vzdálenějších cílů a následně k návratu zpět. Na každém tomto malém parkovišti najdete mapku blízkého okolí s nabídkou možné vycházky po okolí a zajímavostí, která je možno navštívit. Malá parkoviště se svojí omezenou kapacitou pouze doplňují základní parkovací plochy v obcích, které řeší hlavní nabídku parkování na území Národního parku Šumava.
parkoviště Staré Hutě
kategorie: doprava / podkategorie: parkoviště / lokalita: železnorudskoGPS: 49°10'48.988"N, 13°21'38.251"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
10 parkovacích míst "Zaparkuj a jdi dál" - program nabízí možnost ponechat automobil na malém parkovišti a odtud, „blíže k šumavské přírodě", vyrazit na pěší, cyklo, či lyžařský výlet do okolí. Je-li v místě zastávka „Zelených autobusů", lze zde odstavit automobil a využít autobusové dopravy k dosažení vzdálenějších cílů a následně k návratu zpět. Na každém tomto malém parkovišti najdete mapku blízkého okolí s nabídkou možné vycházky po okolí a zajímavostí, která je možno navštívit. Malá parkoviště se svojí omezenou kapacitou pouze doplňují základní parkovací plochy v obcích, které řeší hlavní nabídku parkování na území Národního parku Šumava.
parkoviště Skelná
kategorie: doprava / podkategorie: parkoviště / lokalita: železnorudskoGPS: 49°9'24.295"N, 13°23'0.274"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
10 parkovacích míst \"Zaparkuj a jdi dál\" - program nabízí možnost ponechat automobil na malém parkovišti a odtud, „blíže k šumavské přírodě\", vyrazit na pěší, cyklo, či lyžařský výlet do okolí. Je-li v místě zastávka „Zelených autobusů\", lze zde odstavit automobil a využít autobusové dopravy k dosažení vzdálenějších cílů a následně k návratu zpět. Na každém tomto malém parkovišti najdete mapku blízkého okolí s nabídkou možné vycházky po okolí a zajímavostí, která je možno navštívit. Malá parkoviště se svojí omezenou kapacitou pouze doplňují základní parkovací plochy v obcích, které řeší hlavní nabídku parkování na území Národního parku Šumava. Traumatologický bod A 22.
Cyklotoulky - Železná Ruda
kategorie: kultura a památky / podkategorie: publicistické pořady / lokalita: železnorudskoGPS: 49°8'14.435"N, 13°14'3.029"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Seriál televize Public Cyklotoulky navštívil Železnou Rudu - vznikla v 16 stol., která se rozrostla ve velmi rušné horské město. Je nejvýznamější rekreační a lyžařské cenrum západní části Šumavy. Železná Ruda vznikla původně jako hutní osada při soutoku Řezné a Železného potoka počátkem 16.století. Tehdy tudy vedla obchodní stezka zvaná "Výšinná", směrem od Dunaje, údolím Řezné, přes dnešní Hofmanky, úbočím Pancíře a dále ke Klatovům. Historie hutní osady se začíná psát prakticky rokem 1569, kdy hrabě Jiří z Gutštejna postupuje hamr a důl na železnou rudu do pronájmu Konrádu Geislerovi a Melicharu Fiedlerovi z Pasova. O území, kde se nacházela železná ruda a další suroviny vznikaly později spory. Hranice Českého království a Bavorského království byla vyřešena smluvně až za vlády Marie Terezie v r. 1764. Hranice vyznačená o rok později je ctěna prakticky dodnes. Tzv. statek rudský několikrát změnil majitele a postupem doby v průběhu staletí se měnily i přírodní zdroje a podmínky. Tím se také změnila lidská činnost na tomto území. Utlumena byla těžba a zpracování železné rudy a naopak se rozvíjelo sklářství. Tím začíná druhá etapa rozvoje Železnorudska, zahájená hrabětem Nothaftem roku 1676. V okolí se nacházel dostatek surovin pro sklářskou výrobu i dřeva a tak sklárny doznaly rozkvětu. Výrobky zdejších skláren putovaly do celého světa. Známé byly sklářské rody Abelů, Hafenbrädlů, Gerlů, a další. S koncem 19.stol. končí také rozmach a sláva zdejších skláren, s rozvojem průmyslu ve vnitrozemí přestává být výroba skla výhodnou. Šumava je v této době stále bohatá svými lesy a je postupně zpřístupňována jak novými cestami, tak železnicí. V létech 1874 – 77 byla do Železné Rudy směrem od Plzně vybudována železnice, procházející do Bavorska. Významná byla pro oba sousední státy nejen dopravou materiálu, surovin a výrobků, ale i dopravou lidí do těchto tehdy nepříliš známých končin. Zprovozněním železnice nastává třetí období rozvoje regionu Železnorudska, období turistiky a rekreace, které je rozvíjeno do současnosti. Prvním, kdo správně vytušil turistické a rekreační možnosti tohoto území byl pan Prokop, který zde po dobu výstavby tunelu pod Špičákem působil jako kantýnský. Po skončení stavby zde zůstal a poskytoval pohostinské služby prvním turistickým zvědavcům z Plzně a Prahy, kteří sem začali železnicí přijíždět. Šumavu pomocí železnice poznávali i Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Eliška Krásnohorská a další. Město Železná Ruda je dnes správním celkem, zahrnujícím části Alžbětín, Debrník, Hojsova Stráž, Pancíř a Špičák Návštěvníkům Železnorudska již nejsou k dispozici jen ubytovací kapacity, ale celoroční i sezonní nabídky s aktivitami turistickými, sportovními, kulturními, vzdělávacími, apod. Hosté mohou využívat tenisová hřiště, tělocvičny, bowling, ricochet, bazény, paintball, bike-park a další. Bohatství prožitků návštěvníků Železnorudska je ale hlavně v okolní přírodě. Černé a Čertovo jezero, jezero Laka, vodopád Bílá Strž, okolní vrcholy Špičák, Pancíř, Můstek, Polom, Velký Javor, lesní masívy, říčky a potoky - to vše je protkáno sítí tras pro turisty, kolaře, běžkaře. Sjezdové areály na Špičáku, Nad nádražím, Belveder, Samoty, Weissova louka, Alpalouka, Godlhof, Debrník jsou připraveny každou zimu na tisíce zájemců. Muzeum Šumavy, Muzeum historických motocyklů, Expozice Český kráter, Expozice Historie lyžování na Železnorudsku, Muzeum pivovarnictví, Pivovar, Informační středisko NP Šumava i Infocentrum města jsou k dispozici všem v letní i zimní sezoně. Město Železná Ruda a Železnorudsko jako takové je dnes centrem letní i zimní turistiky, svojí polohou na rozhraní Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava je rekreaci a turistice předurčené. Dominantou města je kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy, jehož dvě kopule vítají všechny přírodu a sport milující návštěvníky Železnorudska.
muzeum Šumavy, Železná Ruda
kategorie: kultura a památky / podkategorie: muzea, expozice / lokalita: železnorudskoGPS: 49°8'16.626"N, 13°13'47.478"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Expozice Muzeum Šumavy v Železné Rudě je umístěna v domě, který v roce 1877 dal vystavět Jiří Kryštof Mikuláš Abele. Základ expozice pochází z rodinného majetku a rodinných sbírek sklářského rodu Abele. Vystavené sklo představuje v převážné většině produkci abelovských hutí. Vystaveno je např. sklářské nářadí, nápojová souprava z broušeného skla zdobená zlacením. Také se zde dozvíte něco o bývalém Debrnickém zámečku, uvidíte portréty příslušníků rodu Abele, výstavu skla z 19. století a 1. poloviny století dvacátého. K nejvzácnějším patří číšky z čirého broušeného skla, zdobené lazurami a řezáním. Na sklářskou expozici pak volně navazuje místnost vyznačující měšťanský interiér 19. století spolu s ukázkami porcelánového a cínového nádobí. Na závěr je místnost věnovaná hamernictví, kde se seznámíte s technickým vybavením starých šumavských hamrů.
