Polom 1295 m n. m.
kategorie: příroda / podkategorie: vrcholy, rozhledny / lokalita: železnorudskoGPS: 49°7'48.177"N, 13°17'16.949"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Relativně symetrický dvojvrchol vzdálený od sebe 710 m a s převýšením (sedlo 1 276 m n. m.) obou částí je dělí na dva samostatné vrcholy (druhý 1 291 m n. m.). Dříve zalesněn smrčinou, místy s příměsí buku a jedle, po orkánu Kyrill (18.1.2007) vpodstatě celý vrchol odlesněný což umožňuje krásné vyhledy.
Ferdinandovo údolí
kategorie: příroda / podkategorie: přírodní krásy, úkazy / lokalita: železnorudskoGPS: 49°6'54.424"N, 13°14'8.165"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Malebné údolí pod zaniklou osadou Debrník (dnes jen budova roty PS a sutiny zámku) s názvem Ferdinandovo údolím vedoucí k turistickému hraničnímu přechodu (celkem 2,7 km) do Bavorska. Zde můžete překročit hranici přejzedem přes dřevěný můstek, odpočinout si pod dřevěným přístřeškem a pokračovat další 2 km až na rozcestí a rozhodnout se, zda se vydat do krásné vesničky Zwieslerwaldhaus, kempu v divočině - Wildniscamp am Falkenstein, domu k divočině - Haus zur Wildnis nebo na jinou stranu do lesní restaurace Schwellhäusl.
stodola, Javorná
kategorie: kultura a památky / podkategorie: architektura / lokalita: železnorudskoGPS: 49°13'22.725"N, 13°17'22.924"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Dnes již bohužel nestojící cihelná - hrázděná stodola v Javorné při hlavní silnici.
kamenný rodinný dům, Železná Ruda
kategorie: kultura a památky / podkategorie: architektura / lokalita: železnorudskoGPS: 49°8'14.38"N, 13°14'17.419"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Ukázka původní architektury rodinných domů Železné Rudy - kamené zdivo v kombinaci s dřevěným obkladem.
horská služba Železná Ruda
kategorie: instituce / podkategorie: horská a vodní služba / lokalita: železnorudskoGPS: 49°9'32.001"N, 13°13'39.421"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Dům Horské služby Špičák, Železná Ruda.
Vzduchoplavec Kráčmera - Nad západní Šumavou
kategorie: kultura a památky / podkategorie: publicistické pořady / lokalita: železnorudskoGPS: 49°7'49.727"N, 13°13'8.362"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Balónem po stopách prapradědečka. Co se za sto let změnilo? Vlastivědný cyklus pro mládež. Při přistání na Šumavě František v balónu málem zmrzne. Naštěstí ho zachrání místní děti. Šumavě nebo jak praděda píše v deníku Böhmerwald, za Keltů také Gabretta hylé, se také dnes říká zelená střecha Evropy, protože jde o nejrozsáhlejší zalesněnou plochu ve střední Evropě. Na Železnorudsku se nacházejí nejvyšší vrcholy celého pohoří, Velký Ostrý, Jezerní hora a Falkenstein. Úplně nejvyšší je bavorský Velký Javor, který měří 1451 metrů. Koncem 19. století se začaly zpřístupňovat horské končiny pro turisty z měst. I proto zde byla vybudována železniční trať z Klatov do Železné Rudy. Je to jedna z nejpůvabnějších železnic v Čechách. Stoupá hlubokým šumavským údolím mezi Nýrskem a Špičákem. Jedinečný je i Špičácký tunel, nejdelší železniční tunel v republice. Má 1474 metrů, hotový byl dříve než slavné tunely v Alpách, razil se tři roky v letech 1875 až 1877. Pracovali na něm dělníci z celého Rakouska-Uherska. Postupovali rychlostí 25 až 40 metrů za měsíc a celý tunel razili ručně. Jan Neruda o nich napsal povídku Trhani. František se dostane až k hraniční ceduli, kde se setká s pradědou. Za pradědových časů si na ostnaté dráty na hranicích nehráli a dnes už hranice znovu padly, ale vždycky to tak nebývalo. Život v obci Hůrka a v dalších místech skončil v 50. letech 20. století společně se vznikem vojenského újezdu Dobrá Voda. Tehdejší Československo se stalo zemí s největší rozlohou vojenských prostorů v Evropě v poměru k celkové rozloze státu. Praděda vzpomíná, že na Šumavě kdysi vážně onemocněl a prý si už začal vyřezávat svůj Totenbratt. Bylo to umrlčí prkno, které se v těchto drsných podmínkách používalo při pohřbívání. Ale děda se na jaře zázračně uzdravil a když se tu Františkovi po letech zjevil, mohli si popovídat i o globálním oteplování. Tomáš tu potká i další postavu ze starých časů, pana Rudolfa Abele, který pocházel z proslulé rodiny místních sklářů. Sklářství bylo velmi náročné na dřevo, tak docházelo na Šumavě k vykácení původního smíšeného lesa. Místo něho se začaly vysazovat lesy smrkové, které však snadněji podléhají přírodním katastrofám. František se toho o historii a současnosti Šumavy hodně dozvěděl, nastartoval svůj balón a odlétá za dalším dobrodružstvím.
