Dobršín
kategorie: města a obce / podkategorie: města a obce / lokalita: sušickoGPS: 49°15'41.025"N, 13°33'39.282"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
První písemná zmínka šumavské vísce Dobršín pochází z roku 1372. Roku 1584 prodal císař Rudolf II. Dobršín Sušici, kde V majetku královského města vesnička zůstala až do poloviny 19. století, kdy teprve v důsledku správních reforem získala samostatnost. Zajímavostí Dobršína je, že neměl až do roku 1860 školní budovu a jelikož víska byla plná statků, Vyučovalo se na nich. Vždy jeden rok na jednom určeném statku. A to ve světnicích, aniž by byl běžný provoz hostitelského dvora jakkoliv narušen. V roce 1860 si dobršínští postavili školní budovu a roku 1911 ještě krásnější novou. V průčelí je dodnes, i když budova neslouží ke svému účelu, portrét Jana Amose Komenského. V roce 1995 bylo jádro vesnice pro své zcela mimořádné urbanistické a architektonické hodnoty prohlášené vládou České republiky za vesnickou památkovou rezervaci. Zástavba Dobršína je soustředěna po obvodu nevelké protáhlé návsi a dvory uzavřené za branami stavení tak dělají z návsi reprezentativní území. Stojí na ní především domy špýcharového typu (síň domu přímo navazuje na sýpku). K nejstarším stavbám ve vsi patří sýpky usedlostí čp. 1, 8, 9. Stáří budov sahá do druhé poloviny 17. století a jejich vzhled je pozdně barokní nebo klasicistní. Na návsi je také kaple P. Marie Karmelské z roku 1869.
kostel Proměnění Páně, Žihobce
kategorie: kultura a památky / podkategorie: kostely / lokalita: sušickoGPS: 49°12'55.803"N, 13°37'52.565"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Velkolepý kostel Proměnění Páně tvoří výraznou dominantou obce Žihobce. Byl vystavěný v letech 1872 - 1876, když byl zbořen zcela zchátralý a nevyhovující gotický kostelík. Architektonický návrh nové stavby vypracoval v pseudorománském slohu táborský inženýr G. Jurges. Realizci provedli volynští stavitelé Turek a Boháč. Kostel Proměnění Páně s vysokým přístupovým dvouramenným schodištěm s parapetem, je mimořádným významným dokladem řešení stavby v období historických slohů ve druhé polovině 19. století. Vysoká štíhlá věž dokreslená konturou zámeckých zdí a zeleňí parku s návesními domky činí z Žihobce jedno z nejmalebnějších míst v Pošumaví. Kostel je národní památkou a byl krásně opraven z prostředků Evropské unie.
Hamižná hora 854 m n. m.
kategorie: příroda / podkategorie: vrcholy, rozhledny / lokalita: sušickoGPS: 49°9'44.667"N, 13°27'6.314"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Na úpatí Hamižné hory leží městečko Hartmanice, které vzniklo jako hornická osada a zastávka na obchodní cestě z Bavorska. Hamižnou nazvali horu havíři, kteří tady kdysi dobývali zlato, protože důlní práce byly velmi pracné a hora své poklady vydávala jen velmi nerada. Na jejím svahu byl vybudován Šumavský ochranářský koutek a kolem ní vede 1,5 km dlouhá trasa naučné stezky. Ta má třináct zastavení a seznamuje návštěvníky s problematikou ochrany přírody, historií dobývání zlata i s historií Hartmanic. K zajímavostem stezky patří zastavení u pozůstatků hartmanických dolů na zlato s mlecími kameny z mlýna na zlatonosnou rudu nebo šumavské pamětní prkno. V ochranářském koutku je pro návštěvníky připraveno k večernímu táboráku ohniště, nedaleko je studánka s kapličkou. Hamižná hora je chráněna statutem přírodní rezervace. Na jejím svahu směrem k Hartmanicům je také dlouhý lyžařský vlek s velkým převýšením. Hamižná se tak stala i místem vyhledávaným milovníky sjezdového lyžování. Od horní stanice vleku je nádherný výhled na Sušicko, Kašperskohorsko a Velharticko.
příslušníci čs. letectva v RAF (1940-1945)
kategorie: vojenské / podkategorie: vojáci / lokalita: sušickoGPS: 49°13'51.823"N, 13°31'12.658"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Seznam příslušníků československého letectva v RAF, kteří bojovali v letech 1940-1945 proti nacismu a jsou narozeni v Sušici a okolí: MAREŠ František DFM, hodnost: Flying Officer - nadporučík, číslo: 787653 (185291) , příslušnost: 310 Sqdn, hodnosti: ppor./R/plk, narozen: 29.7.1919, Libětice, funkce: pilot; KRÁL Čeněk Vincenc, hodnost: Sergeant - četař, číslo: 787854, příslušnost: 311 Sqdn, hodnosti: čet./R/pplk., narozen: 6.4.1920, Nezdice, funkce: radiotelegrafista / střelec, 21.1.1942 zahynul v leteckém boji; CHMELÍK Jaroslav, hodnost: Sergeant - četař, číslo: 788427, příslušnost: 310 Sqdn, hodnosti: rtn./R/pplk, narozen: 29.7.1921, Rabí, funkce: pilot; KOTRCH Jan, hodnost: Sergeant - četař, číslo: 787532, příslušnost: 311 Sqdn, hodnosti: rtn./R/plk., narozen: 9.6.1917, Sušice, funkce: pilot, 3.3.1942 zahynul v leteckém boji; KRÁL Ludvík, hodnost: Flight Lieutenan - kapitán, číslo: 787853 (142897), příslušnost: 105 OTU, hodnosti: por, narozen: 23.10.1915, Žichovice, funkce: radiotelegrafista / střelec; PAUL Vojtěch, hodnost: svobodník, číslo: 788182, příslušnost: 311 Sqdn, hodnosti: rtn./R/mjr, narozen: 22.4.1909, Žichovice, funkce: letištní mechanik drakař.
dobití Rábí
kategorie: vojenské / podkategorie: bitvy / lokalita: sušickoGPS: 49°16'45.91"N; 13°37'5.79"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Hrad Rabí se hned po vypuknutí husitských válek stal dvakrát terčem husitského útoku. Majitelem hradu v té době byl Jan Švihovský a proto se do něj stahovali katolíci z širokého okolí i se svým majetkem. Jejich víra v pevnost hradu však neměla oprávnění, protože hrad dvakrát dobylo husitské vojsko v čele se samotným Janem Žižkou z Trocnova. Poprvé na jaře roku 1420, kdy se hrad vzdal téměř bez boje; husité pak ukořistěné cennosti před hradem spálili a s nimi upálili i sedm zajatých kněží. Druhé dobývání Rábí v létě 1421 již bylo mnohem urputnější a pro samotného Žižku se stalo doslova pohromou, protože zde přišel o své druhé oko. Legenda praví, že Přibík Kocovský, jeden z obránců hradu, zasáhl šípem hrušku, pod níž Žižka stál, a z této hrušky odlétla Tříska tak nešťastně, že jej zasáhla do jeho jediného vidoucího oka. Až do srpna není o Žižkovi slyšet, neboť se v Praze pokoušel najít pro své oko záchranu, leč marně. I přesto krátce po té Žižkova přítomnost u Mostu znamená snadné vítězství pro husity. Moderní výzkumy pravdivost legendy potvrdit nemohou, ukazují však, že na Žižkovo pravé oko byl zřejmě veden úder tupým předmětem. Tak jako tak, slavný vojevůdce velmi pravděpodobně oslepl docela.
lípa Platoř
kategorie: příroda / podkategorie: památné stromy / lokalita: sušickoGPS: 49°11'44.967"N, 13°31'51.912"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Dvěstě let stará lípa (Tilia sp.) výšky cca 20 m a o obvodu 465 cm. Lípa rostoucí na návsi obce Platoř u Sušice byla mimo jiné svědkyní odsunu obyvatel německého původu po skončení druhé světové války. V roce 2006 díky svým "německým kořenům" ovšem stala jedinou kandidátkou ankety Strom roku s mezinárodní nominací a byla finalistkou ankety.
