Čeňkova pila
kategorie: města a obce / podkategorie: města a obce / lokalita: srňskoGPS: 49°6'27.1"N; 13°29'35.47"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Název podle zakladatele pily, pražského velkoobchodníka se dřevem Čeňka Bubeníčka, zpracovávala především dříví z kalamit. Dnes dvě funkční vodní elektrárny na Vydře a Otavě, na Vydře největší vodní elektrárna v západních Čechách. Založena pražským obchodníkem Čeňkem Bubeníčkem na počátku 19. stol. na soutoku Křemenné s Vydrou. V létě roku 1867 do Čeňkovy pily zavítal na návštěvu majitele pily Bedřich Smetana, doprovázený dirigentem M. Angerem a vychovatelem Bubeníčkových dětí L. Procházkou. Každý z návštěvníků zde zasadil smrček, ty později nahradily borovice douglasky. Malá hydroelektrárna založená roku 1912 s původním zařízením je dnes technickou památkou. Výše proti proudu Vydry je novější elektrárna dostavěna v roce 1938 a nazvána Vydra, která je napájena z v té době již nepoužívaného Vchynicko-tetovského kanálu. V objektu technické muzeum.
kostel Nejsvětější Trojice, Srní
kategorie: kultura a památky / podkategorie: kostely / lokalita: srňskoGPS: 49°5'11.614"N, 13°28'51.354"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Původní obec stávala v místech dnešního Starého Srní. V roce 1788 byl v sedle nad obcí vystavěn dřevěný kostelík (Prokopem Hauerem ze Sušice vysvěcen) a obec se postupně přistavovala ke kostelu. V letech 1804 – 1805 vyrostl na místě původního kostelíku zděný kostel Nejsvětější Trojice. Císař František I. schválil stavbu zděného kostela a uvolnil na ni 5 433 zlatých a 39 krejcarů. Vysvěcen byl o dva roky později, v roce 1807. Dva zvony o váze 286 a 248 kilogramů v I. světové válce roztaveny. Kostel je jednoduchá jednolodní stavba s hranolovou věží s cibulovitou střechou. Jižní stěna je chráněna šindelem. V kostele je barokní oltář a rokokové svícny.
běžecké lyžování Srní
kategorie: sport a wellness / podkategorie: běžecké lyžování / lokalita: srňskoGPS: 49°5'13.862"N, 13°28'49.599"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Nástupní místo na Bílou stopu. Hustá síť běžeckých lyžařských tratí napříč celou Šumavou (s návazností na tratě v Bavorském lese), částečně pravidelně a částečně nepravidelně upravovaných. Většina tratí vede po rozsáhlých pláních s nadmořskou výškou nad 1 000 m n.m. a s mírnými výškovými rozdíly.
řeka Křemelná
kategorie: příroda / podkategorie: voda - řeky / lokalita: srňskoGPS: 49°6'34.957"N, 13°29'28.372"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Šumavská řeka Křemelná pramení v Železnorudské hornatině (značně členitý geomorfologický podcelek v severozápadní časti Šumavy o ploše 200 km2 s průměrnou nadmořskou výškou 893 m a nejvyššími vrcholy -Jezerní hora 1343 m, Plesná 1337 m a Svaroh 1334 m) na severním svahu hory Pancíř (1214 m) v nadmořské výšce 1090 m. Po opuštění Pancířského hřbetu protéká Kochánovskými pláněmi, kde vytváří převážně otevřené údolí s četnými slatěmi (např. u Cettlovy hůrky) a meandry. Meandr je ohyb řeky způsobený boční erozí - vymíláním břehů na jedné straně a usazováním přineseného materiálu na straní druhé. Název pochází od jména řeky Maiandros, dnes Büyük Menderes v Turecku, pro jejíž dolní tok jsou meandry charakteristické. Pod Stodůlkami, v závěru svého toku, se Křemelná hluboce zařezává do Svojšské hornatiny. Údolí přechází v kanón, v korytě řeky jsou obrovské balvany s vymletými prohlubněmi (obří hrnce) a peřeje. Délka toku Křemené je 30,3 km, velikost povodí 171,6 km2 a průměrný roční průtok nad soutokem s Vydrou pak 4,43 m/s. Spojením Křemelné a Vydry (ta Je považována za jednu z nejkrásnějších Šumavských říček, délka toku 23,1 km, velikost povodí 146,2 km2, průměrný roční průtok 4,13 m/s) u Čeňkovy pily v nadmořské výšce 627 m vzniká řeka Otava.
Dračí skály
kategorie: příroda / podkategorie: přírodní krásy, úkazy / lokalita: srňskoGPS: 49°7'9.79"N; 13°30'7.23"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Jedná se o skalní lokalitu se zajímavě tvarovanými skalními útesy, které se tyčí vysoko nad silnicí i řekou. Vytvářejí romantickou kulisu zdejší přírodní scenerie. Dobře jsou viditelné při pohledu z Klostermannovy vyhlídky u Srní.
Toulavá kamera ČT - jelení obora, Srní
kategorie: kultura a památky / podkategorie: publicistické pořady / lokalita: srňskoGPS: 49°5'15.194"N, 13°28'51.417"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Seriál České televize Toulavá kamera si vybrala v jednom ze svý dílů výběh pro zvířata na Šumavě. Na jeleny se tak můžete podívat v oboře Srní a Jelenovršském údolí. Safari po šumavsku - pozorovací sruby, kam můžou všichni ti, kteří mají zájem sledovat scenérie přírodního zvířecího divadla. Pokud se zde objeví několik desítek kusů, tak se přezimovací obůrky zavírají. Každá přezimovací obůrka má několik tak zvaných odchytových zařízení, a jsou to například skoková zařízení, kdy vlastně je vybudovaný velký schod obyčejně na svažitém terénu z kopce, a to zvíře přeskočí nebo překoná tuto překážku, ale zpátky tu překážku nemůže překonat, takže vlastně postupně zvířata do přezimovacích obůrek přibývají.
