kostel sv. Václava, Brůdek
kategorie: kultura a památky / podkategorie: kostely / lokalita: domažlickoGPS: 49°21'50.653"N, 13°0'17.153"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Kostel sv. Václava je symbolem vítězství bitvy u Brůdku, kterou svedl kníže Břetislav I. s německým císařem Jindřichem III. Břetislav proslul jako panovník, který v Čechách konsolidoval ústřední moc, ale také jako hrdina únosu německé šlechtičny panny Jitky z kláštera v Bavorsku. Byl zdatný vojevůdce a v roce 1040 se mu podařilo odrazit německý vpád vedoucí na zemské stezce z Řezna do Čech Všerubským průsmykem. Učinil to takovým způsobem, že kronikář Kosma měl soucit s poraženými Němci a nechtěl o nich vůbec psát: "Jest nehodno písmem to líčit, neboť bylo tam porubáno takové množství urozených mužů, jakého ani na pláních emathejských, ani za času Sullanových, ani žádného moru, ani prý nikdy nezahynulo najednou nepřátelským mečem tolik německé šlechty." V boji padlo mnoho předních německých šlechticů, velitel a říšská korouhev se dostala do rukou vítěze. V boji padlo mnoho předních německých šlechticů, velitel a říšská korouhev se dostala do rukou vítěze. Zbytek vojsk zachránil a převedl do Bavor poustevník Vintíř. Na severu Čech proniklo saské vojsko Nakléřovským průsmykem až k dnešnímu mostu. Ale zpráva z domažlického bojiště však ukončila i zdejší operace. Domněnku že původní kostel nechal na počest vítězství v boji vystavět sám kníže Břetislav může potvrdit skutečnost, že z téže doby pochází i klášter sv. Václava ve Staré Boleslavi, postavený Břetislavem roku 1046. Několik středověkých archeologických nálezů vykopaných v okolí Brůdku, stejně jako ohromné množství lidských kostí nalezených při opravách kostela podporují myšlenku, že se jedná o nejstarší svatováclavský kostel. První doložené zmínky o kostelu jsou z roku 1360, kdy zde stávala tajemná středověká vesnice Zdemily, vzniklá a zaniklá za nejasných okolností. Podle nalezených cihelných dlaždic je kostel ale jednoznačně starší. Za husitských válek a pak zejména za třicetileté války byl dřevěný kostel zpustošen. Současná kamená podoba kostela pochází z roku 1669, vysvěcená roku 1671. Z roku 1890 pochází hlavní oltář s obrazem sv. Václava od Ignáce Amerlinga, kdy byla uspořádána sbírka a kostel nákladně opraven. Jinak byl téměř veškerý inventář z předchozí doby ukraden, z doby barokní se jen dochovala dřevěná kruchta zdobená malovanými postavami světců. Barokní stavba kostela, která se bez výraznějších stavebních zásahů zachovala do současnosti, je stavebně nevýrazná a budí dojem vyššího stáří. Větší oprava byla až postupně v novém tisíciletí.
dětské hřiště Všeruby
kategorie: zábava / podkategorie: děti / lokalita: domažlickoGPS: 49°20'30.253"N, 12°59'6.952"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Dětské hřiště je na okraji nádherného všeubského rybníku.
hřbitov Všeruby
kategorie: kultura a památky / podkategorie: hřbitovy / lokalita: domažlickoGPS: 49°20'26.669"N, 12°58'53.667"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Za kostelem sv. Archanděla Michaela v městečku Všeruby je hřbitov obehnán zdí. Na něm je mimo jiné památník padlým v první světové válce, v druhé světové válce, památné místo všem pohřbeným z farnosi Všeruby do roku 1946 a také náhrobek se jménem - Jiří Leopold Weisl - lékaře a milovníka regionální historie. Do historiografie regionu se Weisel nesmazatelně zapsal historickým pojednáním "Der Choden – prozess", kde mimo jiné líčí také spor Koziny s "Lomikarem". Weisl sepsal již v roce 1848 jako první práci o chodském procesu mezi Chody a Lamingenem.
pomník padlých WWII, Všeruby
kategorie: vojenské / podkategorie: pomníky / lokalita: domažlickoGPS: 49°20'26.906"N, 12°58'52.394"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Památník padlých v druhé světové válce na všerubském hřbitově je umístěn v pamětním místě obyvatel farnosti Všeruby pochovaných na hřbitově do roku 1946.
pomník padlých WWI, Všeruby
kategorie: vojenské / podkategorie: pomníky / lokalita: domažlickoGPS: 49°20'27.078"N, 12°58'52.982"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Pomník padlým v první světové válce na všerubském hřbitově ležícím za kostel sv. Archanděla Michaela.
hrob Jiřího Leopolda Weisla
kategorie: kultura a památky / podkategorie: památníky / lokalita: domažlickoGPS: 49°20'26.706"N, 12°58'52.08"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Za kostel sv. Archanděla Michaela v městečku Všeruby je na hřbitově v rohu náhrobek se jménem - Jiří Leopold Weisl - lékaře a milovníka regionální historie. Narodil se roku 1804 v židovské rodině a jeho původní jméno znělo Jachim Löbl Weisel. Mládí prožil v pražském židovském ghettu, z jehož prostředí čerpal náměty pro své první povídky. V období doktorské praxe ve Všerubech se zamiloval do dcery Karla Pavlovského, který pracoval v městečku jako celní úředník. Před svatbou musel Weisel opustit židovskou víru a nechal se pokřtít. To byl rozhodně krok ojedinělý a neslýchaný. Křest se konal v roce 1843 v kostele sv. Anny na Tanaberku. Po svatbě se Weisel věnoval sbírání židovského a šumavského folkloru, své příspěvky publikoval v časopisech a lidových kalendářích. Nezanedbával však ani lékařskou praxi, jejíž výsledky byly ceněny také v sousedním Bavorsku. Do historiografie regionu se Weisel nesmazatelně zapsal historickým pojednáním "Der Choden – prozess", kde mimo jiné líčí také spor Koziny s "Lomikarem". Jan Sladký Kozina (10. září 1652, Újezd u Domažlic - 28. listopad 1695, Plzeň) byl legendární vůdce chodského povstání na konci 17. století. Kozina symbolizuje odpor českého lidu proti německému útlaku v době temna po bitvě na Bílé hoře. Popraven 28. listopadu 1695 v Plzni oběšením. Jméno dostal podle statku Kozinec, kde bydlel. Weisl sepsal již v roce 1848 jako první práci o chodském procesu mezi Chody a Lamingenem. Historické údaje získal ze stadionského archivu v Koutě na Šumavě. Z Weiselovi studie čerpali ostatní beletristé i historiografové údaje o Chodech a Lamingerovi ještě ve 20. letech minulého století. Právě tato Weiselova práce přilákala na Chodsko Aloise Jiráska a dala hlavní podnět k napsání Psohlavců, kteří by bez Weisla nemohli vůbec vzniknout. Weislův životopis a výbor z jeho díla vydal v roce 1926 J. Blau. Weiselovými povídkami se prolíná motiv nešťastného sňatku mezi Židem a křesťankou. Je tedy zřejmé, že se sám těžce vyrovnával se svým přestupem na novou víru a jeho manželství nebylo bez problémů.Díky svým zájmům navázal bližší kontakt s Boženou Němcovou, která ve Všerubech žila v letech 1847 – 48. Česká spisovatelka si Weisla vážila také pro jeho pokrokové politické názory. Dne 31.března 1873 Weisel zemřel. Přesto, že nově přijaté víře zřejmě nikdy neuvěřil, byl pohřben na všerubský hřbitov mezi své sousedy jinověrce. Weiselův náhrobní kámen stojí u ohradní zdi v levém horním rohu hřbitova. Do černého mramoru vytesal kameník lakonické sdělení "Georg L. Weisel + 1873 Artz u. Schriftsteller".