nádraží Kout na Šumavě
kategorie: doprava / podkategorie: nádraží / lokalita: domažlickoGPS: 49°23'50.035"N, 13°0'44.097"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Vlakové nádraží Kout na Šumavě leží na železníční traťi Horažďovice předměstí - Domažlice (v jízdním řádu označená číslem 185). Jednokolejná celostátní trať v provozu od roku 1888.
pomník padlých WWI, Kout na Šumavě
kategorie: vojenské / podkategorie: pomníky / lokalita: domažlickoGPS: 49°24'2.103"N, 13°0'17.112"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Památník padlých v první světové válce z Kouta na Šumavě.
kaple Nejsvětější Trojice, Kout na Šumavě
kategorie: kultura a památky / podkategorie: kaple / lokalita: domažlickoGPS: 49°24'3.252"N, 13°0'13.331"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Kaple Nejsvětější Trojice v horní části obce Kout na Šumavě byla vysvěcena v roce 1827 a kdysi sloužila jako márnice.
kostel sv. Jiří, Kout na Šumavě
kategorie: kultura a památky / podkategorie: kostely / lokalita: domažlickoGPS: 49°24'7.484"N, 13°0'4.314"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Filiální kostel sv. Jiří v Koutě na Šumavě stojí na místě původní kaple z roku 1702. Ta byla později rozšířena přistavbou chrámové loďi z iniciativy hraběnky ze Stadionu.
fara Kout na Šumavě
kategorie: kultura a památky / podkategorie: fary / lokalita: domažlickoGPS: 49°24'6.601"N, 13°0'5.689"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Fara v Koutě na Šumavě je jako mnoho jiných na seznamu nemovitých památek.
pivovar Kout na Šumavě
kategorie: kultura a památky / podkategorie: technické / lokalita: domažlickoGPS: 49°24'6.789"N, 13°0'5.334"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Koutské pivo se vařilo pravděpodobně už po zániku hradu Rýzmberka - během třicetileté války. Ale o skutečný rozkvět obce Kout na Šumavě se zasloužila hraběcí rodina Stadionů. Hrabě Jiří Jindřich, svobodný pán ze Stadionu a děkan velechrámu z Wirzburku, koupil toto panství roku 1697, když někdejší majitel Rudolf Maxmilián zemřel. Tento rod pak měl koutské a trhanovské panství ve svém vlastnictví plných 248 let! Při velkostatku byl v roce 1736 založen farní pivovar a hospodářský lihovar. Postupně byl rozšiřován až do dnešní podoby. Rod Stadionů počátkem 20.století vymřel, pivovar několikrát změnil majitele a od roku 1924 do konce II.světové války patřil rodu Schönbornů. Pivovar Kout na Šumavě byl v provozu po roce 1630 - 1969 a provozován rodem Stadionů. Vlastnili jej Karel Bedřich hrabě Stadion-Stadion-Tannhausen, Emerich Damián hrabě Stadion-Stadion - Tannhausen, Filip hrabě Stadion-Tannhausen, Filip hrabě Stadion-Tannhausen – dědici, Bedřich hrabě Rzyszczewo-Rzyszcewski, Anna hraběnka Waldenburg-Zeil, Bedřich hrabě Stadion – Thannhausen, Gizela hraběnka Coudenhove, Marie Kristina hraběnka Schönborn, Gerold Max hrabě Schönborn, Gerold Max hrabě Schönborn - dědici - národní správa, Československý stát, Vrchní správa státní pivovarů Benešov, Západočeské pivovary, n.p. Stod.
