Baar Jindřich Šimon
kategorie: kultura a památky / podkategorie: osobnosti / lokalita: domažlickoGPS: 49°26'7.532"N, 12°48'54.808"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Jindřich Šimon Baar (7.února 1869, Klenčí pod Čerchovem – 24.října 1925, Klenčí pod Čerchovem) byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Studoval gymnázium v Domažlicích (1880–1888), poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918-1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné vsi. Po jeho smrti v Klenčí zřídili Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko od Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn.
Cyklotoulky - Domažlice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: publicistické pořady / lokalita: domažlickoGPS: 49°26'25.29"N, 12°55'48.957"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Seriál televize Public Cyklotoulky navštívil Domažlice.
Baldovské návrší
kategorie: vojenské / podkategorie: pomníky / lokalita: domažlickoGPS: 49°27'42.150"N, 12°54'57.711"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Bitva husitů s křižáky v roce 1431 na vrchu Baldov (566 m n. m.) známý také pod názvem Baldovské návrší. Dnes památník bitvy z roku 1931 (podstavec s názvy a letopočty vítězných husitských bitev). Překrásný rozhled do okolí, na Domažlice a hřeben Českého lesa. V této krajině pod hradbami královského města Domažlic se odehrála v srpnu 1431 bitva, v níž husitská vojska obrátila na útěk 5. křižáckou výpravu proti kacířským Čechům. Dne 1. srpna opustila tato výprava Norimberk a vnikla do Čech. Po marném obléhání Tachova zamířili křižáci ve třech proudech k husitským Domažlicům. Toto obležené město se ocitlo v tísni a netrpělivě očekávalo pomoc. Prokop veliký shromáždil svá vojska u Karlštejna a již 13. srpna stál se svými u Chotěšovského kláštera. Ostrým pochodem vyrazil Domažlicům nápomoc. Dne 14. srpna vystoupil kardinál Julián Cesarini na blízké návrší, aby se svým doprovodem posoudil bojovou situaci. Překvapil je pohyb křižáckých útvarů na ústupové cestě do všerubského průsmyku. Byla to nedojednaná operace, která měla přemístit některé oddíly vstříc očekávanému husitskému útoku. Mnozí křižáčtí vůdcové to pokládali za počátek ústupu a posléze útěku před obávaným nepřítelem, jehož bojovníci se již zdálky blížili se zpěvem o božích bojovnících. Křižáků se zmocnila obrovská panika. Přes rozkazy, hrozby i prosby velitelů se dali na zmatený úprk. Jejich hlavní proud se valil ke hradu Rýzmberku a k pohraničnímu lesu. Sám kardinál byl vyveden v přestrojení za prostého bojovníka za pomezní hvozd až u tvrze opálky. Pod Rýzmberkem se utkala husitská jízda s malým odporem kardinálovy gardy, kterou pak pronásledovala až za hrad Pušperk. Husitské vojsko zvítězilo bez větších ztrát nad velikou přesilou a zmocnilo se značné kořisti. Po tomto domažlickém triumfu byl prokop veliký uznán za rovnocenného účastníka i jednání basilejského koncilu. V roce 1931 bylo vzpomenuto této slavné historické události oslavou, při níž byly do základu plánovaného památníku na tomto místě, kde podle tradice zmatený kardinál Cesarini ztratil svůj klobouk, vsazeny kameny z jiných husitských bojišť.
muzeum Příhraničí Kdyně
kategorie: kultura a památky / podkategorie: muzea, expozice / lokalita: domažlickoGPS: 49°23'23.745"N, 13°2'20.821"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Expozice informačního střediska NP Šumava je zaměřena na historii osídlení území (rýžování zlata, obchodní stezky, hamernictví, sklářství, výrobu ze dřeva), vegetaci rašelinišť, problematiku horského lesa apod. Muzeum příhraničí ve Kdyni vás netradiční formou seznámí s historií příhraničního regionu od pravěku až po současnost. Muzeum sídlí v rekonstruované budově bývalých přádelen. Expozice je zaměřena zejména na historii regionu, textilní průmysl, zemědělství a na česko-bavorské soužití v příhraničí. Hlavní důraz je kladen na velkoformátové fotografie charakterizující výrobu či dobu. První expozice vás zavede do pravěkého života. Ocitne se v pravěké chýši, seznámíte se s pohřební mohylou, nasajete hrdost českých vojsk po vítězných bitvách u nedalekého Brůdku i u Domažlic. Oblast Všerubského průsmyku však nepamatuje pouze boje, odedávna sloužila především jako důležitá spojnice mezi českou a bavorskou kulturou. Pohraničí se tak vyznačuje bouřlivou minulostí, potyčky a sváry střídaly obchod a prosperita. Druhá expozice představuje stovky exponátů z historie regionálního textilního průmyslu a zemědělství. Interaktivní expozice je zaměřena hlavně na nejstarší místní obor přádelenství, také na tkalcovství a lnářství. V modrotiskařské dílně si můžete potisknout látku, podobně je koncipován stroj na výšivky a koželužna, které skončily v Kdyni v roce 1948. Zemědělská část sbírek je věnovaná hlavně chovu simetského skotu, z něhož byl na Kdyňsku vyšlechtěn novokdyňský druh. Třetí expozice představuje spolkový život ve Kdyni a architekturu.
muzeum Chodska Domažlice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: muzea, expozice / lokalita: domažlickoGPS: 49°26'20.797"N, 12°55'39.136"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Muzeum Chodska je nejstarším muzeem na Domažlicku. Muzeum s národopisnými sbírkami, obrazy, uměleckými výrobky a historickými památkami. Podnět k jeho založení vzešel ze zasedání rady města Domažlice 28. srpna 1883. Během pěti let svého fungování byly první exponáty provizorně umístěny v prostorách augustiniánského kláštera, od roku 1893 pak na městské radnici. Rozhodujícím mezníkem v historii Muzea Chodska je umístění celého zařízení do objektu Chodského hradu v roce 1931. Tehdejší expozice byla orientována v duchu veřejné poptávky po vlastenectví především na národopis a částečně pak regionální historii. Národopisná expozice získala na atraktivitě v roce 1935, kdy byla instalována figurální kompozice chodské svatby. Tento zásah do expozice byl natolik originální, že byla obnovena i po generální rekonstrukci Chodského hradu, dokonce na původních figurínách. V době 2. světové války bylo muzeum uzavřeno. Po celou dobu války byla v atriu Chodského hradu ukryta bronzová socha J. Š. Baara, která sem byla převezena ze zlikvidovaného Baarova pomníku na Výhledech. Po osvobození pak neporušena mohla být opět instalována na obnovený pomník. Po přestávce způsobené válkou, byla expozice muzea opět zpřístupněna veřejnosti, navíc byla rozšířena o názornou archeologickou expozici a literárně historickou část, věnovanou významným osobnostem, jež měly nějakou vazbu na Chodsko či Domažlice samotné. Přestože v poválečných letech docházelo k průběžnému doplňování expozice o materiály připomínající dělnické hnutí nebo ostrahu státní hranice, zůstávaly středem zájmu návštěvníků nadále expozice archeologická, historická a především národopisná. Od roku 1991 bylo muzeum podruhé ve své historii veřejnosti uzavřeno, tentokrát z důvodu zmíněné generální rekonstrukce Chodského hradu. Od 8. 5. 1999 je expozice opět přístupná veřejnosti, navíc je možno v rámci prohlídky vystoupit na hradní věž nebo naopak sestoupit do hradního sklepení, kde je nově nainstalováno lapidárium.
hrad Domažlice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: hrady / lokalita: domažlickoGPS: 49°26'20.797"N, 12°55'39.136"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Chodský hrad, nebo také domažlicky hrad byl založen společné s městem v 60. letech 13. století. Byl sídlem královského purkrabí, který vykonával správu nad chody, svobodnými sedláky, jejichž povinnosti bylo střežit zemskou hranici. V hradu nazývaném Chodovský zasedal chodský soud, byly zde uloženy důležité listiny. Kralovsky hrad i město byly často zastavovány, hrad pustl a roku 1592 vyhořel. V roce 1595 převedl císař zpustlý hrad dočasně do majetku města. Po bílé hoře vedlo město Domažlice spor o hrad s Lamingeny, novou vrchnosti kdysi svobodných chodů. K dohodě došlo roku 1671, kdy město získalo hrad výměnou za pozemky a babylonské rybníky. V letech 1726-1728 byla v místech hradu vystavěna státní solnice, věž dostala kamenný ochoz a trojitou báň, kterou postavil tesař Ondřej Iglhaut z Fürthu. V 19. století užívala hrad městská správa, po obnově roku 1850 státní úřady a škola. Od počátku 30. let 20. století je v hradu muzeum Chodska. Roku 1992 byla zahájena generální oprava, v roce 1995 hrad vyhořel, roku 1999 byly znovu otevřeny expozice muzea. Z gotického hradu je zachována okrouhlá věž a vnější obvodová zeď která byla součástí městského opevněni, v dnešní zahradě byl hradební příkop. V zahradě muzea.
