mlýn Tamíř, Petrovice u Sušice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: architektura / lokalita: sušickoGPS: 49°13'5.235"N, 13°26'58.518"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Zděný mlýn Tamíř s barokním štítem č.p. 19, stodola a mostek přes náhon je chráněnou technickou památkou. Původně byl na Tamíři (část Petrovic u Sušice) zemanský statek, který byl v pobělohorské době zničen, protože se na něm scházeli přívrženci kališníků a vlastnili dvě bible - Kralická a další z roku 1804. Na štítech mlýna byly na každé straně tři kalichy. Ty byly na přání místního faráře Jirsy sejmuty po 1.světové válce. 7.července 1782 prodal tehdejší majitel Vilém Mýdlo mlýn s polnostmi Jakubu Blahníkovi (někde také uváděn Blaník) za 550 rýnských zlatých. Roku 1822 předal poslední majitel z rodu Blahníků mlýn s pilou dceři Josefě a budoucímu zeti Jiřímu Luhanovi, za 1220 zlatých (stříbrné mince). Mlýn na Tamíři v roce 1823 vyhořel a Jiří Luhan jej v roce 1825 znova vystavěl. Zajímavé je, že v obou těchto smlouvách si kněžická vrchnost vyhradila předkupní právo pro případný další prodej. Tamířští mlynáři měli kněžičkou vrchností přesně stanoveny povinnosti jak mlít obilí, kolik odvádět do Kněžic, jaké platit poplatky. Zakazovalo se jim přechovávat zde cizí osoby, nebo jim něco darovat. Mlynáři se nařizovalo, že při rodinných oslavách (křty, svátky apod.) nesmí pít jiné pivo než kněžické a to pod pokutou jedné kozy.
zámek Hlavňovice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: zámky / lokalita: sušickoGPS: 49°14'8.867"N, 13°23'53.145"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Pozdně renesanční zámek z první poloviny 17. století v Hlavňovicích stojí na místě tvrze založené Zikmundem Doupovcem z Doupova. Tvrz nechal postavit ve druhé polovině 16. stol. A od roku 1572 se psal s přídomkem na Hlavňovicích. Když roku 1577 koupil panství Blatná, prodal Hlavňovice Anně Kočové, rozené Bohuchvalové z Hrádku, manželce Dětleba Koce z Dobrše na Volšovech. Hlavňovice zůstaly v rukou potomků Dětleba Koce z Dobrše více než 300 let a to až konce 19. stol. Poslední z rodu, jež držel Hlavňovické panství, byl Ferdinand Koc z Dobrše, který je převedl na svoji ženu Valérii Kočovou a ta v dubnu 1905 uzavřela smlouvu s dcerou Marií Valérií, provdanou Pelikánovou, které hlavňovické panství předala. Od roku 1919 do roku 1946 držel statek její manžel Otomar Pelikán. Po roce 1946 mu byl majetek znárodněn a areál poplužního dvora se zámkem pak sloužil již jen hospodářským a bytovým účelům. Při severním nároží zámku stojí kaple, dnes sloužící k bydlení č.p. 26. Kaple byla zrušena v době vysvěcení kostela v Hlavňovicích na přelomu 18. a 19. století. Zámek byl zabaven na základě Benešových dekretů a tak nebyl v restituci navrácen. Na jednom z hospodářských stavení dvora jsou zachovány malované sluneční hodiny s letopočtem 1783.
dřevěnice Hlavňovice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: architektura / lokalita: sušickoGPS: 49°14'22.5"N, 13°23'36.209"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Původní zástavba vesničky Hlavňovice z části dřevěná sloužila jako hostinec.
kašna Nemilkov
kategorie: kultura a památky / podkategorie: kašny, studny / lokalita: sušickoGPS: 49°15'49.596"N, 13°21'44.146"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Kašna na nádvoří zámku v Nemilkově.
přírodní rezervace Žežulka
kategorie: příroda / podkategorie: přírodní krásy, úkazy / lokalita: sušickoGPS: 49°10'26.831"N, 13°26'22.916"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Přírodní rezervace Žežulka o velikosti 53,2961 ha leží jihozápadně od Hartmanic. Je tvořena lesními a nelesními biotopy, kterými prochází Pstružný potok. Nejcennější partie představuje údolní olšový luh s podrostem klenu a buku. Bezlesí je zastoupeno mezofilní ovsíkovou a trojštětovou loukou. V průběhu posledních čtyřiceti let se na většině pozemků nehospodařilo, a z tohoto důvodu došlo k razantnímu vývoji olšiny s převahou olše šedé na podmáčené nivě. Z vrb má zastoupení vrba jíva a vrba křehká. Lesní biotop je původní podmáčená neobhospodařovaná louka, dnes zcela bezzásahové sukcesní společenstvo s podílem olší, vrb, nahodile smrku. Z významných rostlin se v lokalitě nahodile vyskytuje lýkovec jedovatý sněženka podsněžník a dymnivka bobovitá.
zámek Nemilkov
kategorie: kultura a památky / podkategorie: zámky / lokalita: sušickoGPS: 49°15'50.445"N, 13°21'42.93"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Zámek v Nemilkově vznikl v 16. století renesanční přestavbou (zřejmě za Jana Bohuchvala z Hrádku) a přístavbou původní tvrze, což dokládají přízemní místnosti s křížovými hřebínkovými klenbami. Dnešní barokní podoba s pozdějšími klasicistními úpravami pochází z konce 18. století, kdy se zámek stejně jako řada velkostatků v okolí stal majetkem rodiny Schreinerů. Jednopatrová obdélná stavba má v průčelí věžovitý rizalit s arkýřem na krakorcích. Zámek byl vyzdoben renesanční sgrafitovou psaníčkovou výzdobou. V interiéru se dochovaly některé dřevěné prvky v podobě kuželek schodiště nebo vestavěných skříní. Zajímavá je také malířská výzdoba, v jedné místnosti jsou znázorněny velkostatky v držení rodiny Schreinerů. Hospodářské budovy obklopující samotný nemilkovský zámek sloužily k potřebám lesní školky. Zdejší drsnější klima prověřilo životaschopnost stromků a ty, pokud přežily zde, uchytily se již kdekoliv jinde. Proto také mladé stromy z Nemilkova směřovaly do celé Evropy. Předváleční majitelé byli po 2. světové válce odsunuti do Německa a na zámku a statku hospodařilo družstvo.
