stodola, Javorná
kategorie: kultura a památky / podkategorie: architektura / lokalita: železnorudskoGPS: 49°13'22.725"N, 13°17'22.924"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Dnes již bohužel nestojící cihelná - hrázděná stodola v Javorné při hlavní silnici.
kamenný rodinný dům, Železná Ruda
kategorie: kultura a památky / podkategorie: architektura / lokalita: železnorudskoGPS: 49°8'14.38"N, 13°14'17.419"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Ukázka původní architektury rodinných domů Železné Rudy - kamené zdivo v kombinaci s dřevěným obkladem.
horská služba Železná Ruda
kategorie: instituce / podkategorie: horská a vodní služba / lokalita: železnorudskoGPS: 49°9'32.001"N, 13°13'39.421"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Dům Horské služby Špičák, Železná Ruda.
Vzduchoplavec Kráčmera - Nad západní Šumavou
kategorie: kultura a památky / podkategorie: publicistické pořady / lokalita: železnorudskoGPS: 49°7'49.727"N, 13°13'8.362"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Balónem po stopách prapradědečka. Co se za sto let změnilo? Vlastivědný cyklus pro mládež. Při přistání na Šumavě František v balónu málem zmrzne. Naštěstí ho zachrání místní děti. Šumavě nebo jak praděda píše v deníku Böhmerwald, za Keltů také Gabretta hylé, se také dnes říká zelená střecha Evropy, protože jde o nejrozsáhlejší zalesněnou plochu ve střední Evropě. Na Železnorudsku se nacházejí nejvyšší vrcholy celého pohoří, Velký Ostrý, Jezerní hora a Falkenstein. Úplně nejvyšší je bavorský Velký Javor, který měří 1451 metrů. Koncem 19. století se začaly zpřístupňovat horské končiny pro turisty z měst. I proto zde byla vybudována železniční trať z Klatov do Železné Rudy. Je to jedna z nejpůvabnějších železnic v Čechách. Stoupá hlubokým šumavským údolím mezi Nýrskem a Špičákem. Jedinečný je i Špičácký tunel, nejdelší železniční tunel v republice. Má 1474 metrů, hotový byl dříve než slavné tunely v Alpách, razil se tři roky v letech 1875 až 1877. Pracovali na něm dělníci z celého Rakouska-Uherska. Postupovali rychlostí 25 až 40 metrů za měsíc a celý tunel razili ručně. Jan Neruda o nich napsal povídku Trhani. František se dostane až k hraniční ceduli, kde se setká s pradědou. Za pradědových časů si na ostnaté dráty na hranicích nehráli a dnes už hranice znovu padly, ale vždycky to tak nebývalo. Život v obci Hůrka a v dalších místech skončil v 50. letech 20. století společně se vznikem vojenského újezdu Dobrá Voda. Tehdejší Československo se stalo zemí s největší rozlohou vojenských prostorů v Evropě v poměru k celkové rozloze státu. Praděda vzpomíná, že na Šumavě kdysi vážně onemocněl a prý si už začal vyřezávat svůj Totenbratt. Bylo to umrlčí prkno, které se v těchto drsných podmínkách používalo při pohřbívání. Ale děda se na jaře zázračně uzdravil a když se tu Františkovi po letech zjevil, mohli si popovídat i o globálním oteplování. Tomáš tu potká i další postavu ze starých časů, pana Rudolfa Abele, který pocházel z proslulé rodiny místních sklářů. Sklářství bylo velmi náročné na dřevo, tak docházelo na Šumavě k vykácení původního smíšeného lesa. Místo něho se začaly vysazovat lesy smrkové, které však snadněji podléhají přírodním katastrofám. František se toho o historii a současnosti Šumavy hodně dozvěděl, nastartoval svůj balón a odlétá za dalším dobrodružstvím.
javorová alej Debrník
kategorie: příroda / podkategorie: památné stromy / lokalita: železnorudskoGPS: 49°7'46.813"N, 13°13'50.513"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Debrnickou alej tvoří stromořadí táhnoucí se od hřbitova v Železné Rudě až k odbočce, kde stával na Debrníku zámeček s osadou a dnes je jen prázdná budova roty pohraniční stráže. Tvoří ji javor horský (acer pseudoplatanus). Stromořadí je chráněno.
hřbitov bývalý u kostela Železná Ruda
kategorie: kultura a památky / podkategorie: hřbitovy / lokalita: železnorudskoGPS: 49°8'13.733"N, 13°14'7.398"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Zemřelí železnorudští občané byli za starých časů ukládáni na částečně oploceném hřbitově. Poslední pomazání se konaly až do roku 1694 na farnostech Lam, Zwiesel, Zelená Lhota a Děšenice. První hřbitov obklopoval farní kostel. První uložení do země 1694, zrušení 1872. Mrtví byli pohřbívání i ve farním kostele. Později vznikl tzv. druhý hřbitov na Hladovém vrchu existoval v Železné Rudě již desítky let, byl od roku 1837 oplocen a byla zde i kaple. Během stavby železnice (1874-1877) byl na tomto hřbitově pohřben velký počet dělníku, minérů, žen a dětí. Příčinou jejich smrti byla často nehoda, zabití a jejich jména jsou zanesena v matrikách. Poslední pohřeb se tu konal 12.10.1878. Hřbitovní kříž je dosud ve vedlejší soukromé zahradě, kde jej můžete několika průzory spatřit. Třetí (dnešní) železnorudský hřbitov u silnice na Debrník byl vysvěcen roku 1878, což je vytesáno na hřbitovním kříži, a sice farářem děkanem a veleknězem Franzem Xaverem Fleischmannem v pověření biskupského ordinariátu České Budějovice. Zasloužilí faráři z Železné Rudy - Franz Xaver Fleischmann a Ignaz Treml (1935 přenesení jejich ostatků ze hřbitova na Hladovém vrchu) zde spočívají v čestném hrobě. Hřbitov leží nad silnicí na Debrník a musel být roku 1935 rozšířen směrem do kopce o dvojnásobnou plochu.