pamětní deska J. Holík
kategorie: kultura a památky / podkategorie: památníky / lokalita: sušickoGPS: 49°13'49.618"N, 13°31'12.761"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Při příležitosti 130. výročí sušického muzea byla odhalena památní desky zakladatele muzea Josefa Holíka (24.listopadu 1840 – 15.listopadu 1892) za přítomnosti biskupa českobudějovického Mons. Jiřího Padoura. S myšlenkou založit v Sušici muzeum seznámil učitel Josef Holík čtenáře prvního čísla místního časopisu "Posel ze Sušice" již roku 1879 ve svém článku "Dbejme památek otců svých". Zároveň se snažil pro tuto myšlenku získat tehdejší radní města. Přímou výzvu k založení muzea uveřejnil Holík v Poslu ze Sušice 25.ledna 1880. Jeho přáním bylo vytvořit muzeum pro region větší části Šumavy a Pošumaví, protože jiné muzeum v této oblasti tehdy ještě nebylo. Nově vzniklý ústav se měl jmenovat Šumavské muzeum v Sušici. Jako okamžitá reakce na tuto výzvu začaly docházet četné dary z okolí i ze vzdálených míst a tak se městská rada již 1.dubna 1880 rozhodla zřídit muzeum a pro tento účel uvolnila v budově radnice jednu místnost. O dva roky později získalo muzeum lépe vyhovující místnosti po občanské záložně a protože sbírkových předmětů rychle přibývalo, bylo na Holíkovu žádost dokoupeno další zařízení potřebné pro jejich uložení. Slibný rozvoj muzea byl však narušen Holíkovým onemocněním a smrtí roku 1893.
vila manželů Skálových, Sušice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: architektura / lokalita: sušickoGPS: 49°14'6.695"N, 13°31'24.176"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Klasicistní dům v ulici T. G. Masaryka a navazující pozemky až k řece Otavě zakoupil Jakub Skála, primář sušické nemocnice a jeho syn Jakub Skála (1899 – 1946), se rozhodl na pozemku vystavět vilu. Stavbu financovala jeho manželka Věra Skálová, dcera majitele parních mlýnů. Architekt: Karel Pecánek (také opravy děkanství pro městské muzeum a poutní kaple Anděla Strážce, novostavba záložny), který působil od roku 1919 na Státním památkovém úřadu pro Čechy v Praze. Barokní kaple Anděla Strážce, která se nachází na kopci za řekou Otavou přímo proti pozemku Skálových, se stala investorům hlavní inspirací pro podobu nové stavby. V roce 1939 navrh vilu s mansardovou střechou, podobající baroknímu zámečku, realizace v následujícím roce. V roce 1947 byli vlastníci z domu vystěhováni a v roce 1960 jim byl objekt vyvlastněn. V objektu byla umístěna lidová škola umění. V osmdesátých letech byl zbořen cenný klasicistní dům při ulici. Vila byla rodině navrácena až v roce 1995. Objekt se nachází na území Městské památkové zóny Sušice.
pamětní deska osvobození Sušice
kategorie: vojenské / podkategorie: pomníky / lokalita: sušickoGPS: 49°13'49.618"N, 13°31'12.761"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Na paměť osvobození města 4. pancéřovou divisí 3. americké armády dne 6.května 1945. Město Sušice. - In memory of the liberation of their town by the 4th armored division of the 3rd american army on may 6th, 1945. Town Sušice.
kaple Annín
kategorie: kultura a památky / podkategorie: kaple / lokalita: sušickoGPS: 49°10'28.063"N, 13°30'40.566"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Kaple v centru obce Annín stojí na prostranství plného zeleně.
Zmizelí sousedé
kategorie: kultura a památky / podkategorie: publicistické pořady / lokalita: sušickoGPS: 49°10'14.77"N; 13°27'15.38"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Na jaře 2003 pátralo osm hartmanických studentů ve věku 11 až 15 let dětskou kamerou po stopách svých židovských spoluobčanů. V rámci audiovizuálního pokračování literárního projektu „Zmizelí sousedé“, organizovaného Vzdělávacím a kulturním centrem Židovského muzea v Praze, pronikali hartmaničtí teenageři s pomocí režisérky Lucie Králové a produkční Zuzany Dražilové do příběhů pamětníků a dějin židovského osídlení Hartmanic. V rámci natáčení byl připraven i rozhovor s Janou Klímovou, členkou sdružení Památník Hartmanice.
židovský hřbitov Hartmanice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: hřbitovy / lokalita: sušickoGPS: 49°10'11.42"N, 13°28'10.946"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
V roce 1870 koupila židovská obec Kundratice část pole (asi 517 m2) na pravé straně od silnice z Hartmanic na Dlouhou Ves (směr Sušice) při odbočce do Palvinova. Hřbitov, zaplněný hebrejsky a německy psanými náhrobky, sloužil jako místo posledního odpočinku necelých 70 let. Při záboru pohraničí v říjnu 1938 byly náhrobky ze hřbitova odvezeny a použity údajně ke stavbě silnice v Kundraticích. 29. dubna 1945 tu bylo do společného hrobu uloženo 12 žen z pochodu smrti z Helmbrechtsu do Volar, které zemřely během noci v Hořejším Krušci. Jediný dochovalý náhrobek je umístěn u hartmanické synagogy (fotografie).
