horní kašna Hartmanice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: kašny, studny / lokalita: sušickoGPS: 49°10'10.035"N, 13°27'14.364"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Na horním hartmanickém náměstí pod 400 let starou lípou stojí socha sv. Jana Nepomuckého a uprostřed náměstí kamenná kašna z poloviny 19. století.
Blochova kašna Hartmanice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: kašny, studny / lokalita: sušickoGPS: 49°10'14.272"N, 13°27'17.64"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Isaak Simon Bloch, místní podnikatel s úspěšnou továrnou na staniol v Chlumu, si postavil před svým domem kamennou kašnu, tzv. "Blochova kašna" a ta na svém místě stála do 90. let 20. století. V roce 1997 byla kašna přemístěná západněji, před novostavbu hotelu.
pamětní deska M. Pirner
kategorie: kultura a památky / podkategorie: památníky / lokalita: sušickoGPS: 49°13'52.537"N, 13°31'14.38"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Na paměť českého malíře Maxmiliána Pirnera, profesora přažské AVU. Narozeného 13.2.1854 v Sušici.
pamětní deska F. Stupka
kategorie: kultura a památky / podkategorie: památníky / lokalita: sušickoGPS: 49°13'53.597"N, 13°31'15.016"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Čestný občan Sušice, národní umělec František Stupka, houslista, pedagog a dirigent jemuž krásy Šumavy dávaly sílu k práci přerušené až smrtí 4.11.1965. Narodil se v Tedražicích v usedlosti řečené "U Šulků" 18.1.1879. Jemu k poctě jeho spoluobčaní v Sušici dne 18.1.1972.
kašna Sušice
kategorie: kultura a památky / podkategorie: kašny, studny / lokalita: sušickoGPS: 49°13'50.85"N, 13°31'11.599"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Čtvercová, žulová kašna z roku 1783 stojí na sušickém náměstí Svobody před budovou radnice. Byla postavena z materiálu získaného ze staré fortny (brána pro pěší v klášterech nebo ústavech s klauzurou), která spadla v březnu 1782. Kašnu vytvořil kameník z Horažďovic.
zámek Mokrosuky
kategorie: kultura a památky / podkategorie: zámky / lokalita: sušickoGPS: 49°16'32.331"N, 13°27'18.855"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Vznikl v 16. století jako majetek Perglarů z Perglasu, od 17. století trvale připojen k velhartickému panství. Renesanční zámek je jednopatrová, dvoukřídlá budova. Jižní křídlo, obrácené do obce, má klenuté přízemí, na východním konci se vysoký renesanční etážový štít. Polovinu zámku tvoří patrová budova s otevřenými zděnými renesančními arkádami v přízemí i v poschodí z poloviny 18. století. V místě východního křídla vystupuje ze stavební čáry patrový výstupek přistavěné kaple.