sedačková lanovka Pancíř
kategorie: doprava / podkategorie: lanovky / lokalita: špičáckoGPS: 49°9'34.402"N, 13°13'41.273"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Jednosedačková visutá lanová dráha Špičák – Hofmanova Bouda (Hofmanky) – Pancíř je dvouúseková a je to už babička - v provozu je od roku 1970. O lanové dráze na vrchol Pancíře, kde se od roku 1923 nachází turistická chata KČT, se uvažovalo již v polovině 30. let 20. století. Předběžný projekt kabinové lanovky byl vypracován na jaře 1936 firmou Františka Wiesnera z Chrudimi, která již měla se stavbou lanových drah zkušenosti. Padaly v úvahu dvě varianty tras - od nádraží Špičák nebo od železničního tunelu a teoreticky byla zvažována i varianta lanovky přímo ze Železné Rudy. Bohužel k realizaci nedošlo. Projekt dnešní dvouúsekové sedačkové lanovky vznikl v roce 1963 a práce začaly o rok později. Dráha byla vyrobena v roce 1967 národním podnikem Transporta Chrudim (znárodněná Wiesnerova strojírna). Zkušební provoz byla zahájen na konci roku 1970, pravidelný v roce následujícím. Náklady na stavbu dosáhly 16 milionů Kčs. Lanovka na Pancíř se stala první lanovou dráhou vystavěnou na české straně Šumavy. Lanová dráha nje dvouúseková a skládá se tedy ze dvou na sobě nezávislých drah, které na sebe navazují ve střední stanici Hofmanova Bouda a pohon obou úseků je v této střední stanici. Dolní úsek Špičák – Hofmanova Bouda má převýšení 227 m, délku 1483 m. Maximální dopravní rychlost činí 2 m/s, doba jízdy je 12,4 min, přepravní kapacita 327 osob za hodinu, má 134 jednosedaček. Úsek Hofmanova Bouda – Pancíř má převýšení 121 m, délku 1256 m a 114 jednomístných sedaček, maximální rychlost je 2 m/s a jízdní doba 10,5 min. Za krásného počasí můžete spatřit Alpy. Z vrcholu můžete hřebenovou trasou na Můstek, Prenet a pokračovat až do údolí v Nýrsku. Vrátit se můžete do Železné Rudy nebo do zaniklých obcí Nový Brunst, Gerlova huť atp.
U horského jezera, Chvály jižních Čech, Adolf Heyduk
kategorie: kultura a památky / podkategorie: literatura / lokalita: špičáckoGPS: 49°10'44.999"N, 13°10'56.999"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Černé jezero inpirovalo Adolfa Heyduka k napsání básně "U horského jezera", která je ze sbírky Chvály jižních Čech. Ven jsem vyšel z lesů šera, vlažný vítr krajem táh, dumnou písní u jezera těkal vody po vlnách. Smutno vládlo v horském kraji, smutny byly stěny skal, v dálce kdesi na šalmaji pastýř táhlý nápěv hrál. O břeh bily vlny bílé a mě v sen to vlákalo, zdálo se mi oné chvíle, že jezero plakalo. Tak to znělo větru vzdutí divně o skalnatý břeh, a mně z ňader vzpomenutí tesklivý se vydral vzdech.
Parnasie, Alois Vojtěch Šmilovský
kategorie: kultura a památky / podkategorie: literatura / lokalita: špičáckoGPS: 49°10'44.999"N, 13°10'56.999"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Černé jezero inspirovalo Šmilovského k napsání Parnasie, což je romantická povídka z roku 1874 o nešťastné lásce, pro kterou dívka ukončí svůj život sebevraždou skokem z Jezerní stěny do Černého jezera na Šumavě. Tragický příběh je črtou manželství lehkomyslného muže a citlivé venkovské dívky, přezdívané podle vzácné květiny. Pro větší zajímavost uvedl autor tuto dívku jako vnučku lorda Byrona. Podle námětu byl natočen stejnojmenný film, režie Josef Kokeisl.
Romance o Černém jezeře, Jan Neruda
kategorie: kultura a památky / podkategorie: literatura / lokalita: špičáckoGPS: 49°10'44.999"N 13°10'56.999"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Černé jezero inspirovalo Jana Nerudu k napsání "Romance o Černém jezeře". Tak tichá voda, hluboká a k smrti smutná! Les kolem tichý, temný jako myrta rmutná, břeh zadřímlý a po něm mech jen roste hnědý, a je-li v mechu květ, je jako z vosku bledý. Zde nezní včelek šum, zde není zpěvný pták, jen šedý dravec někdy v prázdné výši kráče a zní to v ozvěnách hor kolem truchle tak, jak v dáli náhlý škytot z dušeného pláče. Můj zrak, sny opleten, se v černou vodu vrývá - ta nezměřená tůň, ta něco dole skrývá! Snad česká pohádka tam, z krajů vyhoštěná. Snad dávných bohů kruh ta kryje sklená stěna. Snad dlí tam českých našich hrdin slavný tem - Vy bohorovní, úžasní vy hrdinové, již na vás zapomněla sirá česká zem a zapomnělo všechno okolení nové! Ti kdyby zaplakali pro národu hoře, to černé jezero by vzrostlo v černé moře, ti kdyby z živých prsou vzdechli, pozaštknuli, svým vzdechem jezero by z břehů vymrsknuli! Ach, nekliden je asi pod vodami sen a porván vzdechy těch, již spolu dole leží, však jsou to umrlců již tiché vzdechy jen, a povrchem to jako lehký mrazík běží. Snad podsvětí nás všech zde v podjezerním šeru. Já zíral k horám kdysi v letním pološeru a zřel, že lesní strání, hlubnou v skalách slují kés divné postavy jak voje sestupují. Ne lidské podoby, jen proutky mlhy spíš skrz kmeny tiskly se a z větve k větvi nesly, než oko dostřehlo, již byly blíž a níž, až jako šedý oblak na hladinu sklesly. Ach, smrt jich sílá denně od živoucích stolu, že nestačí noc celá k podsvětí jim dolů, a ranní hodiny když bílé světlo tkají, ty zbylé stíny v lesy kol se utíkají. Ba kdykoli jsem vstoup v těch černých lesů lem, hned divné šepoty jsem slýchal v kroků ruchu a v náhle nepokojných tepnách cítil jsem, že na mne z tmavých houštin zírá oko duchů. Jen nahni se a zři ty hnědé rostlin nitě, jak pod vodou se předou v pestře krásné sítě, - tam musí něco být, v té vodě nezčeřené, a musí se cos krýt v té tůni nezměřené! Jak lehký byl by skok, jak měkký dolů pád, a člověk přistoup by ku čárným bájů kolu - já vím, já pevně dím: tam musí něco spát, tam musí něco být - a mne to táhne dolů.
horská služba Špičák
kategorie: instituce / podkategorie: horská a vodní služba / lokalita: špičáckoGPS: 49°9'54.887"N, 13°13'19.726"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Horská služba Špičák.
evropské rozvodí
kategorie: příroda / podkategorie: voda - řeky / lokalita: špičáckoGPS: 49°10'25.657"N, 13°11'49.664"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Rozvodí leží v nadmořské výšce 1165 m. Střed místa, kudy prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj. Směr k Čertovu jezeru, náleží do povodí Dunaje a do úmoří Černého moře. Směr k Černému jezeru naopak náleží do povodí Vltavy a Labe a je tedy součástí úmoří Severního moře.