Smrt stopařek
kategorie: kultura a památky / podkategorie: filmová místa / lokalita: domažlickoGPS: 49°26'14"N 12°54'43"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
čerpací stanice, Kozinova 158, Domažlice | Československý kriminální film režiséra Jindřicha Poláka z roku 1979. | Řidiči Charvátovi se úspěšně daří tajit před okolím jak svůj pobyt ve vězení, tak i nezvladatelnou agresivitu vůči ženám. Jednoho dne vezme do auta dvě stopařky a cestou obě zavraždí. Těla pohodí na místě, jež nemá nic společného s jeho osobou, a domnívá se, že tím zahladil všechny stopy. Přesto se ho zmocní strach před dopadením, rozhodne se tedy uprchnout přes hranice. Aby se pojistil, bere si s sebou rukojmí malého synka své bytné. Policejní vyšetřovatelé jsou mu však na stopě.
bitva u Domažlic
kategorie: vojenské / podkategorie: bitvy / lokalita: domažlickoGPS: 49°27'42.150"N, 12°54'57.711"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Odehrála 14. srpna 1431 poblíž Domažlic mezi spojenými husitskými silami a vojsky 5. křížové výpravy, vedenými braniborským markrabím Fridrichem Hohenzollernským a kardinálem Juliánem Cesarinim, papežským legátem, která měla konečně rozdrtit kacířské Čechy. Křižácké vojsko tehdy obsahovalo na 130 000 mužů. Proti nim postavili Čechové největší vojsko, jaké kdy v době husitské měli, něco přes 50 000 lidí. Němci však tentokrát nastupovali do boje proti nepřemožitelným Čechům s takovým strachem a nechutí, že i sám kardinál Julián Cesarini, který jako papežův zmocněnec výpravu vedl, pochyboval, dostane-li je vůbec do boje. Čechům přišel tentokrát na pomoc z Polska i kníže Zikmund Korybutovicz. Čechové se vypravili proti křižákům, kteří řádili v jihozápadním pohraničí země. Přiblížili se jim právě u Domažlic. Ale jakmile se na vzdálenost ozvalo dunění českých vozů a husitský zpěv, dali se křižáci na nezadržitelný útěk. Jejich vozy ujížděly k hranicím a vozkové odhazovali všechen náklad, aby mohli rychleji utíkat. Jen jediný sbor se postavil Čechům do cesty, ale byl ihned smeten a husité opět jako u Ústí nebo Tachova pobíjeli křižáky na útěku, kde je jen zastihli. Ještě druhý den je sbírali po lesích, protože mnozí z nich si ve strachu z husitů spletli cestu a místo domů, do Německa, utíkali do Čech. Sám kardinál se musel převléci za žoldnéře a utíkat tak, aby ho vlastní lidé nepoznali a nezabili. Až tak byli proti němu rozezleni nad nezdarem výpravy. Čechům padl do rukou jak jeho kardinálský oděv, papežská bulla proti Čechům, tak i nesmírná kořist. Získali na 3000 plně naložených vozů, všechna děla a celé křižácké ležení. Po této bitvě již v Německu nebylo lidí, kteří by byli ochotni pokračovat v jakémkoli tažení proti husitům. Husitské názory se šířili i do jiných částí Evropy a církev i Zikmund viděli, že husity násilím nepřemohou. I sám kardinál Cesarini, který dříve nejvíce horlil po porážce Čechů, svůj názor změnil a byl svolán basilejský koncil o mírovém řešení konfliktu.
Bílkovský javor, Starý Dvůr
kategorie: příroda / podkategorie: památné stromy / lokalita: domažlickoGPS: 49°24'45.618"N, 13°0'29.642"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Památný strom v osadě Starý Dvůr u obce Kout na Šumavě nedaleko Kdyně. Přibližně třistaletý javor klen (Acer pseudoplatanus) rostoucí při východním břehu Novodrovského rybníka u pěšiny na okraji lesa v nadmořské výšce 430 m. Zdravý strom dosahuje výšky 39,5 m a obvod jeho kmene měří 528 cm. Chráněn je od roku 1986 pro svůj věk a vzrůst. Představuje nejvyšší strom v nejbližším okolí hradu Rýzmberka. Javor klen je poměrně mohutný strom, výšky 40 m však dosahuje jen vyjímečně. Mohutnost Bílkovského javoru bohužel nemůže pozorovatel plně vychutnat, neboť roste obklopen okolními stromy pod terénním zlomem a jako krajinná dominanta se neuplatňuje. Pod stromem je lavička s výhledem na rybník.
Starodvorské duby, Starý Dvůr
kategorie: příroda / podkategorie: památné stromy / lokalita: domažlickoGPS: 49°24'30.032"N, 13°1'5.895"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Skupinou památných stromů v osadě Starý Dvůr u obce Kout na Šumavě. Tři přibližně 400 let staré duby letní (Quercus robur) pocházející z doby vlády hrabat Stadionů na rýzmberském panství rostou na louce mezi cestou a zahradou, v nadmořské výšce 480 m. Obvody jejich kmenů měří 643, 566 a 551 cm, koruny stromů dosahují do výšek 20,5; 27,5 a 27 m. Chráněny jsou od roku 2002 pro svůj věk, vzrůst a jako krajinná dominanta. Dub letní neboli křemelák dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimořádně odolný proti větru. Křemelák roste velmi pomalu a může se dožít i 1500 let.
smrk u zámečku Dolní Folmava
kategorie: příroda / podkategorie: památné stromy / lokalita: domažlickoGPS: 49°22'4.999"N, 12°47'21.999"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Smrk u zámečku je památný strom u vsi Dolní Folmava jihozápadně od Domažlic. Přibližně 150 let starý smrk ztepilý (Picea abies) roste nedaleko bývalého zámečku v údolí Chladné Bystřice jižně od Čerchova v nadmořské výšce 650 m. Obvod jeho kmene měří 425 cm a špička stromu dosahuje do výšky 44,5 m (měření 2000). Smrk je chráněn od roku 1994 pro svůj vzrůst. Ke smrku se dostanete, pokud na cestě k rybníčku odbočíte vlevo na nezpevněnou lesní cestu a po 200 m se dáte vpravo do lesa. Zdravý smrk vyrůstá na prameništi asi 75 m od cesty, má mohutné kořenové náběhy, spodní větve ale pro zápoj okolního porostu prosychají
Fremuthova jedle Dolní Folmava
kategorie: příroda / podkategorie: památné stromy / lokalita: domažlickoGPS: 49°22'25.999"N, 12°47'27.999"E - zobrazit na google maps, mapy.cz
Fremuthova jedle je památný strom u vsi Dolní Folmava jihozápadně od Domažlic. Přibližně stopadesátiletá jedle bělokorá (Abies alba) roste na jižním svahu pod Čerchovem v nadmořské výšce 840 m. Obvod kmene jedle měří 386 cm (je druhou nejsilnější památnou jedlí v ČR) a vysoko nasazená koruna stromu dosahuje do výšky 55 m (měření 2000). Chráněna je od roku 1994 pro svůj vzrůst. K jedli se dostanete cestou vlevo u rybníčku u bývalého zámečku, v prudké pravotočivé zatáčce pod Čerchovem odbočíte vpravo na nezpevněnou lesní cestu, kterou dojdete k porostu mnoha statných jedlí a buků.